Historie zimních zahrad

 08. 09. 2017, 16:41

8.9.2017 Zimní zahrada je skvělým řešením pro pobyt venku, ale zároveň vevnitř. Jde o skvělé místo pro relaxaci a odpočinek. Historie těchto zahrad sahá až do 17. Století.

Oranžérie jako symbol bohatství

Móda zimních zahrad se rozrostla kolem 17. století. Obytné zahrady byly důležitou součástí zámků, paláců i domů bohatých měšťanů. Tenkrát se tyto prostory nenazývaly zimními zahradami, ale oranžériemi. Protože se v nich nepěstovaly stejné rostliny jako dnes, ale pěstovaly se tam citrusové plody. Nejčastěji pomeranče, proto název oranžérie.

V minulosti nebylo jednoduché sehnat semínka citrusovníků. Prodávali je pouze obchodníci, kteří je převáželi lodí. Drahé nebylo pouze citrusovníky sehnat, ale také starost o ně byla finančně náročná. O tehdejší zimní zahrady se starala služebná, která k tomu byla určená.

V 18. století vzrostla obliba zimních zahrad díky vyšší vzdělanosti a zájmu o botaniku. V 19. století byla větší dostupnost materiálů a stavba zimních zahrad stále pokračovala. Ve 20. století se oranžérie přestaly téměř úplně stavět.

Návrat oranžérií v 80. letech

Celoroční zimní zahrady se začaly opětovně stavět až v osmdesátých letech 20. Století. Jejich stavba už není tak nákladná a pěstují se tam jiné rostliny než původně a ani služebné už nejsou jejich součástí. Dokonce i jejich název se změnil z oranžérií na zimní zahrady.

V současnosti se nachází zimní zahrady převážně u domu. Pěstují se v nich hlavně různé druhy květin a bylin. Oblibu zimních zahrad podporují hlavně technické pokroky jako izolační materiály, topení a klimatizace.

Místo pro relaxaci

Hlavní funkce zimních zahrad byla v minulosti hlavně předvést se před ostatními bohatými měšťany nebo panovníky. Pořádaly se v nich plesy, bankety a oslavy.

Dnes fungují zimní zahrady jako přiblížení se k přírodě. Lidé je využívají jako místa pro relaxaci, odpočinek, rodinné obědy nebo večerní posezení s přáteli. Hledají zde přiblížení se přírodě a klid, který se ve městech často nedá najít.